Absence strategie je ve světě komplexního majetku skutečným rizikovým aktivem. V kontextu vysoké úrovně majetku se správa aktiv přestává řídit výhradně tržními principy. S rostoucím bohatstvím totiž narůstá nejen odpovědnost, ale i komplexita celého majetkového prostředí zahrnující nejen finanční aktiva, ale i nemovitosti, podíly ve firmách, privátní investice, filantropické struktury, mezigenerační zájmy a často i mezinárodní právní jurisdikce. Úspěšný akumulovaný majetek, zejména v hodnotě stovek milionů až miliard korun, se tak postupně stává živým systémem, který bez koordinovaného řízení přechází z hodnoty k riziku.
Mnozí majitelé významného jmění jsou přesvědčeni, že „bohatství se postará samo o sebe“. Skutečnost je však jiná. Peníze samy o sobě neudržují strukturu, neřeší daňové dopady, neřídí rodinnou komunikaci a nerozlišují mezi odpovědností a právem. Naopak, vysoký majetek bez strategického rámce má tendenci se fragmentovat, stagnovat a generovat napětí. Výzkumy ukazují, že až 70 % majetkových struktur se rozpadá do třetí generace, přičemž hlavními příčinami nejsou tržní ztráty, ale chybějící plánování, absence sdílené vize a slabá mezigenerační komunikace (Williams & Preisser, 2010).
Chyba často spočívá v zaměnění statického zabezpečení za dynamické řízení. Skutečnost, že rodina má „dostatek“, nemůže být zaměňována za to, že má plán. V okamžiku, kdy zakladatel firmy náhle odejde nebo je zdravotně indisponován, majetek bez jasného řízení zůstává paralyzovaný. Aktivní rozhodovací pravomoci často chybí, dokumentace je roztroušená, přístup k účtům omezen, právní struktury nepružné a daňové důsledky nepředvídané. Bez krizového rámce může mít jediná událost, například úmrtí, nebo soudní spor dopad v řádu stovek milionů korun, a to čistě kvůli formálnímu opomenutí nebo chybějící větičce ve statutu nebo zakladatelském dokumentu (PwC, 2022).
Plán však neznamená rigidní kontrolu. Profesionálně připravená majetková strategie nevytváří omezující rámec, ale poskytuje volnost v rozhodování. V prostředí rodinných kanceláří je plán vnímán jako forma organizovaného svěřenství, rámec, ve kterém může každý člen rodiny jednat informovaně, zodpovědně a v souladu s celkovou vizí. Právě proto plánování zahrnuje nejen majetkové strukturování (např. holdingové společnosti, trusty, nadace), ale i definování rozhodovacích procesů, výchovu nástupců, plánování filantropie či tvorbu tzv. rodinné ústavy (Leimberg et al., 2020).
Odborná praxe ukazuje, že ve chvíli, kdy majetek překračuje hranici cca 250 milionů korun, přestává být efektivní spoléhat se na jednotlivé poradce, ať už finanční, právní, daňové či investiční. Vzniká potřeba centrálního řízení, koordinace a kurátorství. To je přesně role family office, nikoliv jako prodejce produktů, ale jako strategický orchestrátor rodinného majetku. Triangle Family Office zastává roli partnera, který dokáže propojit klíčové oblasti správy aktiv s dlouhodobými cíli rodiny. Nepracujeme pouze s čísly, ale s významem. Snažíme se pochopit, co majetek pro rodinu představuje, jaké jsou její hodnoty, a jaká je vize, kterou si přeje předat.
Bohatství bez vize nevede k naplnění. Pokud není majetek napojen na srozumitelný příběh, motivuje spíše ke spotřebě než k rozvoji. Děti a vnuci se bez vedení a přípravy často cítí pod tlakem očekávání, aniž by rozuměli smyslu rozhodnutí zakladatele. To vede buď k paralýze, nebo k iracionálním rozhodnutím. Udržitelný majetkový plán tedy není jen o daních a návratnosti investic, je to proces mezigeneračního leadershipu. Učí potomky chápat riziko, sdílet zodpovědnost, rozvíjet iniciativu a vnímat majetek jako nástroj pro vyšší cíle (Barker, 2021).
Je důležité také zdůraznit, že absence plánování má vysokou právní i daňovou cenu. V praxi se často setkáváme s tím, že klienti mají sice diversifikovaná portfolia, nemovitosti i podíly ve firmách, ale vlastnické a řídicí vztahy nejsou připraveny na přenos. Často chybí dořešené otázky typu: jakým způsobem budou aktiva redistribuována? Jak bude majetek chráněn před rozvodem nebo exekucí? Kdo má jaký podíl v rozhodování? Jak budou mladší členové rodiny začleněni bez toho, aby byla ohrožena kontinuita řízení? Veškeré tyto otázky musí být zodpovězeny dříve, než nastane krizová situace, jinak rozhodne buď stát, nebo soud. Ani jedna varianta není ideální, zejména u majetku vyšší hodnoty (Harrington, 2019).
Na závěr je třeba říci, že plán není jen o ochraně. Je to nástroj expanze. Správně připravený plán totiž umožňuje rodině využít příležitosti, které by bez něj byly příliš riskantní. Umožňuje pružně investovat, restrukturalizovat, expandovat, a to vše bez ohrožení stability. Je to rámec, který sjednocuje rodinu a zároveň chrání její nezávislost. V prostředí miliardového majetku už dávno nejde jen o „dobré rady“, ale o vyspělý systém správy, který musí být profesionálně navržen, odborně řízen a pravidelně aktualizován. Triangle Family Office je připraven být tímto systémem, nikoli pouze správci aktiv, ale partnery při tvorbě odkazu, který bude sahat za rámec jedné generace.
Použité zdroje:
